Žalm 140
Žalm 140 (139), 2-9. 13-14
Tys mé útočiště Syn člověka bude vydán do rukou hříšníků. (Mt 26, 45)
Zachraň mě, Hospodine, od lidí zlých,
braň mě před těmi, kdo páchají násilí!
Před těmi, kdo v srdci vymýšlejí zlo,
těmi, kdo každý den rozněcují boj.
Jako had bodají svými jazyky,
zmijí jed skrývají pod svými rty!
Chraň mě, Hospodine, od rukou ničemy,
braň mě před těmi, kdo páchají násilí,
před těmi, kdo chtějí mi nohy podrazit!
Nadutci na mě nastražili léčku,
upletli na mě síť z provazů,
u cesty položili mnohou nástrahu.
Říkám Hospodinu: Můj Bůh jsi ty.
Vyslyš, Hospodine, moje modlitby!
Hospodine, Pane, má mocná záchrano,
hlavu mi kryješ, když přijde boj.
Neplň, Hospodine, tužby ničemů,
jejich zlé plány ať nedojdou úspěchu!...
...Vím to, že Hospodin hájí chudáky
a že prosadí právo ubohých.
Jistěže spravedliví tvé jméno oslaví,
před tvojí tváří budou žít poctiví!
Tys mé útočiště Syn člověka bude vydán do rukou hříšníků. (Mt 26, 45)
Zachraň mě, Hospodine, od lidí zlých,
braň mě před těmi, kdo páchají násilí!
Před těmi, kdo v srdci vymýšlejí zlo,
těmi, kdo každý den rozněcují boj.
Jako had bodají svými jazyky,
zmijí jed skrývají pod svými rty!
Chraň mě, Hospodine, od rukou ničemy,
braň mě před těmi, kdo páchají násilí,
před těmi, kdo chtějí mi nohy podrazit!
Nadutci na mě nastražili léčku,
upletli na mě síť z provazů,
u cesty položili mnohou nástrahu.
Říkám Hospodinu: Můj Bůh jsi ty.
Vyslyš, Hospodine, moje modlitby!
Hospodine, Pane, má mocná záchrano,
hlavu mi kryješ, když přijde boj.
Neplň, Hospodine, tužby ničemů,
jejich zlé plány ať nedojdou úspěchu!...
...Vím to, že Hospodin hájí chudáky
a že prosadí právo ubohých.
Jistěže spravedliví tvé jméno oslaví,
před tvojí tváří budou žít poctiví!
Výklad k verši 10-14
Žalm 140 bývá obvykle představován jako žalozpěv a úpěnlivá prosba o Hospodinovu pomoc proti četným intrikářům, kteří touží krutě a zlomyslně zničit osamoceného žalmistu. Prosby (verše 10 až 14) lze v biblickém kontextu (celého SZ i konkrétního žalmu) vnímat jako volání po Boží spravedlnosti ve smyslu: „Bože dej, ať sami okusí, co chystají jiným“. Stále se žalm jeví jako prosba a snad i výzva k nastolení Boží spravedlnosti (odměnění dobrého a potrestání zlého).