Žalm 62
Žalm 62:
Pro předního zpěváka, podle Jedútúna. Žalm Davidův.
Jen v Bohu se ztiší duše má,
od něho vzejde mi spása.
Jen on je má skála, má spása,
můj nedobytný hrad,
mnou nikdy nic neotřese.
Jak dlouho budete napadat člověka?
Zabitím hrozíte všichni
jak stěna nahnutá, jako zeď podkopaná.
Stále se radí, jak strhnout ho z výše,
ve lhaní zálibu našli,
žehnají ústy, zlořečí v nitru.
Jen zmlkni před Bohem,
duše má, vždyť on mi naději vlévá.
Jen on je má skála, má spása,
můj nedobytný hrad, mnou nic neotřese.
Má spása a sláva je v Bohu,
on je má mocná skála, v Bohu mám útočiště.
Lide, v každý čas v něho doufej,
vylévej před ním své srdce!
Bůh je naše útočiště.
Lidé jsou jen vánek,
urození jsou jen lživé zdání.
Na váze stoupají vzhůru,
dohromady jsou lehčí než vánek.
Neslibujte si nic od útisku,
nedejte se šálit tím, že něco uchvátíte,
k jmění, byť i přibývalo,
neupněte srdce.
Bůh promluvil jednou,
dvojí věc jsem slyšel: Bohu patří moc,
i milosrdenství je, Panovníku, tvoje.
Ty každému splatíš podle jeho skutků.
Pro předního zpěváka, podle Jedútúna. Žalm Davidův.
Jen v Bohu se ztiší duše má,
od něho vzejde mi spása.
Jen on je má skála, má spása,
můj nedobytný hrad,
mnou nikdy nic neotřese.
Jak dlouho budete napadat člověka?
Zabitím hrozíte všichni
jak stěna nahnutá, jako zeď podkopaná.
Stále se radí, jak strhnout ho z výše,
ve lhaní zálibu našli,
žehnají ústy, zlořečí v nitru.
Jen zmlkni před Bohem,
duše má, vždyť on mi naději vlévá.
Jen on je má skála, má spása,
můj nedobytný hrad, mnou nic neotřese.
Má spása a sláva je v Bohu,
on je má mocná skála, v Bohu mám útočiště.
Lide, v každý čas v něho doufej,
vylévej před ním své srdce!
Bůh je naše útočiště.
Lidé jsou jen vánek,
urození jsou jen lživé zdání.
Na váze stoupají vzhůru,
dohromady jsou lehčí než vánek.
Neslibujte si nic od útisku,
nedejte se šálit tím, že něco uchvátíte,
k jmění, byť i přibývalo,
neupněte srdce.
Bůh promluvil jednou,
dvojí věc jsem slyšel: Bohu patří moc,
i milosrdenství je, Panovníku, tvoje.
Ty každému splatíš podle jeho skutků.
Modlitba k Duchu Svatému
Můj Pane, věřím, že jsi se mnou. Věřím, že jsi mne povolal k existenci z pouhé, mnou nezasloužené lásky. Stvořil jsi mne, abys mohl i někomu jinému projevovat svoji lásku a udělat ho šťastným, jako jsi šťasten ty. Duchu svatý, bez tebe se nedokážu modlit, bez tvé moudrosti veškerá moje učenost nepronikne hlubiny věčnosti a smyslu pozemského bytí. Buď, Pane, se mnou, obdaruj mne dary, kterými oplýváš: darem rozumu, rady, poznání, moudrosti, síly, nábožnosti a bázně plné lásky. Dej, ať poznávám v této chvilce to, co nikdy nezanikne a bude mne provázet po celou věčnost – ať poznávám lásku, kterou jsi stvořil svět, mne, lidi, vesmír
Slovo Boží
.
Úvaha
Při rozjímání bychom se měli nechat proniknout pravdou, o které rozjímáme a promýšlet její vztah ke svému minulému, současnému a budoucímu životu. Zamýšlet se nad okolnostmi, které nám pomáhaly v životě s Bohem a nebo naopak nás od Boha odváděly. Dále bychom měli uvažovat, jaké prostředky by nám nejlépe pomohly, abychom mohli následovat Krista.
Důvěra
Můj Pane, vím, že jsi se mnou za všech okolností. Dej, ať přijímám tvoji pomoc, kterou mi posíláš v nabídnuté paži svých přátel, lidí, kterým můj osud není lhostejný. Buď prosím se mnou i dnes, když...
Předsevzetí
Dalším bodem rozjímání by mělo být předsevzetí, že své každodenní práce budeme konat pro Pána. Myšlenky a city z rozjímání by měly být natolik nosné, aby nám během dne pomohly prožívat je ve spojení s Bohem a určovaly náš život.
Poděkování
Sláva Otci i Synu i Duchu svatému, jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.