Modlitba Jiřího Wolkera
V tvou ruku pokorně dlaň svoji vkládám,
bych nezabloudil v temné, těžké pouti.
Jde od hor bouře. K vzteklým mraků řadám
se blíží noc a chce je obejmouti.
Pojď ke mně, Pane můj! Má duše klesá
a kolem propastí jde bolem štvána.
Jas naděje mi všlehni na nebesa
a olej svůj mi vlož, kde pálí rána.
Mou duši nasyť tichem svého hlas,
tam pusť ji, mračná bouř kde hřímá třeskem.
Pak klidně půjdu k mrak svého Času,
bys zapálil mne posvátným svým bleskem.
V tvou ruku pokorně dlaň svoji vkládám,
bych nezabloudil v temné, těžké pouti.
Jde od hor bouře. K vzteklým mraků řadám
se blíží noc a chce je obejmouti.
Pojď ke mně, Pane můj! Má duše klesá
a kolem propastí jde bolem štvána.
Jas naděje mi všlehni na nebesa
a olej svůj mi vlož, kde pálí rána.
Mou duši nasyť tichem svého hlas,
tam pusť ji, mračná bouř kde hřímá třeskem.
Pak klidně půjdu k mrak svého Času,
bys zapálil mne posvátným svým bleskem.