Zpytování
Pane Ježíši Kriste,
Ty znáš mou ubohou duši,
Ty znáš moje selhání,
Ty znáš moji nedokonalost,
Ty znáš moji nouzi.
Ty znáš všechno, co Ti s otevřeným srdcem vyznávám.
Chybí mi dobrá vůle, i když bych ji chtěl mít.
Chybí mi dobrá předsevzetí, i když bych je chtěl mít.
Každý den sám dobře vidím, že jsem darebný a hříšný člověk, že jsem k ničemu.
Ty víš, že bych chtěl mít dobrou vůli i dobré úmysly.
Přeci se však zaplétám do sítí svého nepřítele.
Osvoboď mne, ubohého hříšníka, podle své boží vůle ode všeho zlého a od pokušení.
Posiluj a rozmnožuj ve mně pravou skutečnou křesťanskou víru.
Dej mi tu milost, abych svého bližního z celého srdce věrně a jako sebe samého miloval. Propůjčuj mi trpělivost v pronásledování a v jakémkoli protivenství.
Ty jsi kdysi svatému Petru řekl, že nemá odpouštět jen sedmkrát. Nám jsi však přikázal, abychom Tě klidně a předem ujištěni prosili stále a o cokoliv. Proto před Tebe předstupuji v důvěře v Tvé zaslíbení a na Tvůj příkaz a vyznávám před Tebou jako před svým pravým farářem, pastýřem a "biskupem své duše" všechnu svou nouzi a bídu.
Vždyť Ty jediný víš, jak a kdy mi pomoci.
Děj se vůle Tvá.
Na věky buď chválen.
(M. Luther. Z německého překladu pentateuchu (1525) GL 31: WA 48 275.)
Ty znáš mou ubohou duši,
Ty znáš moje selhání,
Ty znáš moji nedokonalost,
Ty znáš moji nouzi.
Ty znáš všechno, co Ti s otevřeným srdcem vyznávám.
Chybí mi dobrá vůle, i když bych ji chtěl mít.
Chybí mi dobrá předsevzetí, i když bych je chtěl mít.
Každý den sám dobře vidím, že jsem darebný a hříšný člověk, že jsem k ničemu.
Ty víš, že bych chtěl mít dobrou vůli i dobré úmysly.
Přeci se však zaplétám do sítí svého nepřítele.
Osvoboď mne, ubohého hříšníka, podle své boží vůle ode všeho zlého a od pokušení.
Posiluj a rozmnožuj ve mně pravou skutečnou křesťanskou víru.
Dej mi tu milost, abych svého bližního z celého srdce věrně a jako sebe samého miloval. Propůjčuj mi trpělivost v pronásledování a v jakémkoli protivenství.
Ty jsi kdysi svatému Petru řekl, že nemá odpouštět jen sedmkrát. Nám jsi však přikázal, abychom Tě klidně a předem ujištěni prosili stále a o cokoliv. Proto před Tebe předstupuji v důvěře v Tvé zaslíbení a na Tvůj příkaz a vyznávám před Tebou jako před svým pravým farářem, pastýřem a "biskupem své duše" všechnu svou nouzi a bídu.
Vždyť Ty jediný víš, jak a kdy mi pomoci.
Děj se vůle Tvá.
Na věky buď chválen.
(M. Luther. Z německého překladu pentateuchu (1525) GL 31: WA 48 275.)