O dar slz
Darem „slz“ je míněn duch pokání. Písmo slibuje těm, kdo sejí v slzách, sklizeň v jásotu a plačícím Boží útěchu. V konečné podobě pokání přináší radost z odpuštění a smíření s Bohem. Tímto způsobem sklíčenost duše přetváří člověka v Boží dítě.
Podle mystiků se tento nejvnitřnější způsob modlitby podobá Petrovu pláči. Jelikož jedna z otázek směřovala na modlitbu za kajícnost srdce, uveřejňujeme ještě vzývání Ukřižovaného Ježíše monsignora Angela Comastri:
Ježíši,
zastavuji se v zamyšlení u nohou tvého Kříže:
vždyť také já jsem jej vytvořil svými hříchy.
Tvá dobrota, která se nebrání a nechá ukřižovat,
je tajemství, které mě přesahuje a hluboce dojímá.
Pane,
ty jsi přišel na svět kvůli mně, abys mě hledal
a abys mě přivedl do Otcovy náruče.
Ty jsi Tváří plnou dobroty a slitování:
proto mě chceš zachránit.
Uvnitř mě jsou temnoty: přijď ve svém oslnivém světle!
Uvnitř mě je mnoho sobectví: přijď se svou bezmeznou láskou!
Uvnitř mě jsou zášť a zloba: přijď ve své tichosti a pokoře!
Pane,
hříšník, kterého máš zachránit, jsem právě já;
marnotratný syn, který se má vrátit, jsem právě já!
Pane,
uděl mi dar slz, abych nalezl svobodu a život,
pokoj s Tebou a radost v Tobě.
Amen.
Lk 22,61: Tu se Pán obrátil a pohleděl na Petra; a Petr se rozpomenul na slovo, které mu Pán řekl: "Dříve než dnes kohout zakokrhá, zapřeš mne třikrát." Vyšel ven a hořce se rozplakal.
Ježíš volá k obrácení. Tato výzva je podstatným prvkem hlásání království. Křest
je hlavním místem prvního a základního obrácení. Skrze víru v radostnou zvěst
a skrze křest se člověk zříká zla a získává spásu, to jest odpuštění všech hříchů
a dar nového života. Kristova výzva k obrácení však zaznívá v životě křesťanů
stále. Toto druhé obrácení je trvalý úkol pro celou církev. Ilustruje ho druhé
obrácení svatého Petra poté, co třikrát zapřel svého Mistra. Pohled nezměrného
Ježíšova milosrdenství vyvolává u Petra slzy lítosti (Lk 22,61) a po
zmrtvýchvstání Páně trojí vyznání jeho lásky k Ježíši. O těchto dvou obráceních
říká sv. Ambrož, že v církvi „je voda a slzy: voda křtu a slzy pokání“. (srov. KKC
1427 – 1429)
Podle mystiků se tento nejvnitřnější způsob modlitby podobá Petrovu pláči. Jelikož jedna z otázek směřovala na modlitbu za kajícnost srdce, uveřejňujeme ještě vzývání Ukřižovaného Ježíše monsignora Angela Comastri:
Ježíši,
zastavuji se v zamyšlení u nohou tvého Kříže:
vždyť také já jsem jej vytvořil svými hříchy.
Tvá dobrota, která se nebrání a nechá ukřižovat,
je tajemství, které mě přesahuje a hluboce dojímá.
Pane,
ty jsi přišel na svět kvůli mně, abys mě hledal
a abys mě přivedl do Otcovy náruče.
Ty jsi Tváří plnou dobroty a slitování:
proto mě chceš zachránit.
Uvnitř mě jsou temnoty: přijď ve svém oslnivém světle!
Uvnitř mě je mnoho sobectví: přijď se svou bezmeznou láskou!
Uvnitř mě jsou zášť a zloba: přijď ve své tichosti a pokoře!
Pane,
hříšník, kterého máš zachránit, jsem právě já;
marnotratný syn, který se má vrátit, jsem právě já!
Pane,
uděl mi dar slz, abych nalezl svobodu a život,
pokoj s Tebou a radost v Tobě.
Amen.
Lk 22,61: Tu se Pán obrátil a pohleděl na Petra; a Petr se rozpomenul na slovo, které mu Pán řekl: "Dříve než dnes kohout zakokrhá, zapřeš mne třikrát." Vyšel ven a hořce se rozplakal.
Ježíš volá k obrácení. Tato výzva je podstatným prvkem hlásání království. Křest
je hlavním místem prvního a základního obrácení. Skrze víru v radostnou zvěst
a skrze křest se člověk zříká zla a získává spásu, to jest odpuštění všech hříchů
a dar nového života. Kristova výzva k obrácení však zaznívá v životě křesťanů
stále. Toto druhé obrácení je trvalý úkol pro celou církev. Ilustruje ho druhé
obrácení svatého Petra poté, co třikrát zapřel svého Mistra. Pohled nezměrného
Ježíšova milosrdenství vyvolává u Petra slzy lítosti (Lk 22,61) a po
zmrtvýchvstání Páně trojí vyznání jeho lásky k Ježíši. O těchto dvou obráceních
říká sv. Ambrož, že v církvi „je voda a slzy: voda křtu a slzy pokání“. (srov. KKC
1427 – 1429)