Modlitba Josefa Václava Sládka
Z hlubokosti duše zdrané,
nocí, dnem jsem volal k Tobě,
abys těžký kříž, ó Pane,
sjal mi s plecí v hořké době.
Vím, že slyšels moje vzdechy,
zůstaly však oslyšány,
moje trýzeň bez útěchy,
bez balšám moje rány.
Usouzeným v předurčení
dále musím hložím jíti,
trpký kalich trpení
do poslední kapky píti.
Pode mnou se země hroutí,
nade mnou se chmuří nebe –
přec mi v tmách zahynouti
nedals bez důvěry v Tebe!
Vím, že Tvoje stráž mě vidí,
zář Tvá padá v líce bledé,
a kde slepne oko lidí,
vím, že ruka Tvá mne vede.
Tak ať vůle Tvá se stane,
dnes a zítra, do skonání, -
dals mi trpělivost, Pane,
to dals vše – a dík Ti za ni!
Z hlubokosti duše zdrané,
nocí, dnem jsem volal k Tobě,
abys těžký kříž, ó Pane,
sjal mi s plecí v hořké době.
Vím, že slyšels moje vzdechy,
zůstaly však oslyšány,
moje trýzeň bez útěchy,
bez balšám moje rány.
Usouzeným v předurčení
dále musím hložím jíti,
trpký kalich trpení
do poslední kapky píti.
Pode mnou se země hroutí,
nade mnou se chmuří nebe –
přec mi v tmách zahynouti
nedals bez důvěry v Tebe!
Vím, že Tvoje stráž mě vidí,
zář Tvá padá v líce bledé,
a kde slepne oko lidí,
vím, že ruka Tvá mne vede.
Tak ať vůle Tvá se stane,
dnes a zítra, do skonání, -
dals mi trpělivost, Pane,
to dals vše – a dík Ti za ni!